rozhovor pro alarm: „V kraji jsme poslední čtyři roky zažívali jen jakousi ‚udržovačku‘,“ říká litoměřická pirátka Stojanová

Rozhovor s ústeckou zastupitelkou Kateřinou Stojanovou o nadcházejících volbách, Ústeckém kraji a Spravedlivé transformaci.

Autorka: Ester Klimecká, ALARM. Podpořit ALARM

Litoměřická politička Kateřina Stojanová je krajskou zastupitelkou Ústeckého kraje, předsedkyní Mladého Pirátstva a dvojkou v rámci pirátské kandidátky do nadcházejících krajských voleb. V rozhovoru jsme řešili slabá místa zdravotnictví Ústeckého kraje, Spravedlivou transformaci i to, zda mají ústečtí Piráti ze svého čtyřletého působení v krajském zastupitelstvu čisté svědomí. Text otvírá sérii rozhovorů s politickými kandidáty do zastupitelstva Ústeckého kraje.

V rozhovoru Kateřina Stojanová říká, že tým Transformačního centra  „vymyslel, že jeden z projektů, do kterého půjdou peníze, bude zas a znovu těžba (lithia)“. Jedná se o chybnou informaci, protože Transformační centrum není zodpovědné za strategický projekt Spravedlivé transformace „Těžba lithia na Cínovci”. Kateřina Stojanová se za své vyjádření omlouvá.

Na jaře letošního roku se otevřela korupční kauza, v rámci níž je podnikatel Tomáš Burian obviněn z toho, že manipuloval některé veřejné zakázky Krajské zdravotní. Nyní je i s bývalým ředitelem Krajské zdravotní Petrem Malým trestně stíhán. Vy jste za ústecké Piráty v krajském výboru pro zdravotnictví. Myslíte, že se této velké korupční kauze dalo nějak zabránit?

Dalo. My jsme na slabá místa Krajské zdravotní upozorňovali dlouhodobě. Je důležité si uvědomit, že Krajská zdravotní je obrovský moloch. Je to největší poskytovatel zdravotní péče nejen u nás v kraji, ale vůbec v celé České republice – proto si dokážete představit, jaké hrozné peníze se tam točí. Ať už se jedná o krajské prostředky, prostředky, které si tato společnost vydělá vlastní podnikatelskou činností, nebo prostředky, které čerpá z evropských fondů – stále jsou to všechno veřejné prostředky nás, daňových poplatníků.

Mám pocit, že poslední čtyři roky jsme zažívali jen jakousi „udržovačku“. Projekty, které minulé krajské vedení rozjelo, se dodělaly a odškrtly se. Ale že by současné krajské vedení přišlo s nějakou svou jasnou vizí, kam kraj posunout, tak to jsem neviděla v podstatě v žádné oblasti.

Tím spíše systém fungování Krajské zdravotní musí být velmi dobře ošetřen, aby se zde dala zavčasu identifikovat potenciální korupční rizika. Toto Krajská zdravotní dlouhodobě nemá vyřešené. My jsme například apelovali na to, aby odměňování předsedů představenstva Krajské zdravotní nebyl předem daný paušál, ale aby bylo odstupňované plněním konkrétních cílů a výzev, které si zadají nebo které jim případně kraj jako hlavní akcionář zadá.

Na to jste apelovali v rámci zdravotního výboru? 

Ano, ale i na zastupitelstvu. Také jsme apelovali na to, aby veškeré veřejné zakázky a faktury, které Krajská zdravotní přijímá, byly zveřejňovány na Portálu otevřených dat. V tomto systému zveřejňují smlouvy například úřady společností Hlavního města Prahy a myslím si, že to je dobrá platforma právě na identifikaci korupčních rizik.

Pak je zde samozřejmě otázka, zda představenstvo Krajské zdravotní včetně předsedů, tedy vrcholný management této společnosti, skutečně nutně musí být politickými nominanty, jak je tomu dnes. Dnes všechny strany krajské vládnoucí koalice nominují své lidi. Možná by bylo spíše na místě, aby členy představenstva byli jednoduše opravdu kvalifikovaní manažeři, kteří vzejdou z veřejného výběrového řízení.

Toto všechno jsou za mě slabá místa Krajské zdravotní, na která jsme upozorňovali dlouhodobě. Krajské vedení k tomu ale bylo jednoduše hluché. A pak se nelze divit, že to spěje k takovým útrpným příběhům.

Připadá vám, že kroky, které byly v souvislosti s touto kauzou dosud podniknuty , byly adekvátní?

Ony ale nebyly podniknuty v podstatě žádné kroky. Na to, jak je tato kauza opravdu veliká, tak hejtman je pořád hejtmanem, radní pro zdravotnictví, který je také členem hnutí ANO, je pořád radním pro zdravotnictví. Jediný, kdo odešel, je generální ředitel Krajské zdravotní Malý, ale ten odešel, protože byl jednoduše zatčen. Také předseda představenstva odešel, je to asi tři týdny zpátky – odešel ale z rodinných důvodů, tedy z vlastní iniciativy. Nikdo ho neodvolal. Pokud bychom se bavili o tom, zda zde byla vyvozena nějaká adekvátní politická odpovědnost, tak ne, nebyla téměř od nikoho.

Pokud byste v příštím volebním období byla vy a vaše strana v krajské radě, myslíte si, že byste byli schopni nastavit pravidla tak, aby byl tok peněz v Krajské zdravotní více transparentní? Protože to koneckonců není první případ korupce v rámci Krajské zdravotní.

Určitě. Kdybychom zasedli v radě, tak toto by byla jedna z mých hlavních tří oblastí, do kterých bych chtěla věnovat svůj politický kapitál a svou politickou energii. Protože právě zde se generuje mnoho problémů, které v tuto chvíli, kdy se tato kauza děje, možná ani nejsme schopni dohlédnout. A přitom jsou to palčivé problémy, například důvěra občanů v politiky a politiku. A to pak má samozřejmě dopad i na to, jak smýšlíme o demokratickém zřízení.

Samozřejmě to, že se tyto kauzy dějí, také znamená pozastavování evropských prostředků do kraje nebo v horším případě to, že evropské prostředky do Ústeckého kraje nemíří vůbec. To má devastační důsledky na rozvoj a víme, že už nyní zaostáváme ve srovnání se zbytkem republiky. Nemůžeme si to dovolit. Je něco jiného, když se například zastaví investice do nemocnice v Praze, a něco jiného, když se zastaví investice do nemocnice v Ústeckém kraji. Proto je třeba na všechno dohlížet – je možné, že se možná protikorupční opatření zdají jako kosmetické úpravy, ale ve skutečnosti mohou být důsledky, když tato opatření neuděláme, dalekosáhlé.

Je třeba vyřešit základ

Ústecký kraj je z hlediska zdravotních ukazatelů na ocasu České republiky – máme zde jednu z největších úmrtností v České republice, Ústecký kraj má vysoce podprůměrný počet lékařů i dalšího zdravotnického personálu a lidé zde mají i nedostatek stomatologické péče. Myslíte si, že na tohle existují na krajské úrovni nějaká politická řešení?

Kraj si asi před rokem nechal zpracovat rozsáhlou analýzu Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Z toho vyplynula zajímavá informace, která současně vlastně nebyla překvapením – tedy že je u nás vůbec nejnižší kapacita praktických lékařů z celé republiky. To je velmi důležité zjištění – znamená to problém nejen při řešení akutních problémů, se kterými za praktickými lékaři běžně chodíme, ale také pro prevenci. Víme od odborníků, že prevence je pro rostoucí standard kvality života z hlediska zdravotní péče klíčová.

Pokud vše zůstane tak, jak je to nyní, tak během následujících pěti let se u nás kapacita praktických lékařů sníží ještě o dalších 30 procent. Jedná se o upadající tendenci. Proto to potřebuje opravdu velmi koordinované řešení jak ze stran kraje, tak ze stran centrálních orgánů na úrovni republiky, aby se lékaře do Ústeckého kraje podařilo dostat. To, proč se to nyní nedaří, je celý komplexní soubor příčin.

Nedělá nicméně krajské vedení v tomto směru pozitivní kroky? Existuje program rezidenčních míst pro lékaře, náborové příspěvky v rámci Krajské zdravotní… Nevydává se kraj správným směrem?

Tyto měkké nástroje jako stipendia, která Krajská zdravotní vypisuje, rezidenční místa, často i nabídky ohodnocení, které jsou vyšší, než kdyby lékař pracoval v pražské nemocnici, jsou fajn, ale vidíme, že dlouhodobě moc nefungují. A nefungují proto, že když jste například mladá lékařka nebo mladý lékař, tak o tom, do jakého pracoviště nastoupíte – zvlášť, když jste vystudovala v Praze – přemýšlíte komplexně. Tedy zvažujete, že to bude místo, kde se pravděpodobně budete chtít usadit – zjišťujete, zda je tam dobrá bytová situace, zda je tam dobrá dopravní obslužnost a zda je tam dobrá škola pro vaše dítě.

To, zda se někam jako mladá lékařka přesunete, zahrnuje celý balík věcí, které Ústecký kraj prostě nesplňuje. A já to naprosto chápu. Pro vás jako mladého člověka je dobré finanční ohodnocení příjemné, ale když přemýšlíte, zda se někde usadit, tak to nemusí stačit. Je proto třeba vnímat, že se v podstatě jedná o spojené nádoby.

A jaké jsou ty komplexní kroky? Předpokládám, že během čtyř let volebního období je obtížné životní úroveň Ústeckého kraje zvýšit například na úroveň Brna.

Ne, musí se samozřejmě jednat o kontinuální politiku. Ale bez ohledu na to, kdo byl posledních deset let v krajském vedení, tak toto jsou kroky, na kterých se všichni shodnou. Nejedná se o kontroverzní věc v tom smyslu, že jakmile se po čtyřech letech změní krajské vedení, tak se kormidlo otočí a z této politiky by sešlo. Není to tak, že bychom si řekli: „Každý má jiné priority a za čtyři roky, tedy za skutečně krátké období, to nevyřeší nikdo.“ Musíme si uvědomit, že Ústecký kraj jednoduše zaostává hned na několika úrovních, ať už je to vzdělání, bytová politika nebo stav životního prostředí. A dokud se nám nepodaří vyřešit všechny tyto základní potřeby, tak těžko budeme někoho lákat na to, že mu v nemocnici za práci nabídneme o 30 tisíc více než v Praze.

Současné krajské radě chybí vize

Ústecký kraj je strukturálně postižený region – myslíte, že krajské zastupitelstvo a rada kraje má nástroje, aby změnily jeho pozici jako strukturálně slabého regionu?

Určitě má, má celou řadu prostředků. Na začátku procesu musí být výchozí myšlenka, nějaká vize, kam kraj chcete posunout. To je něco, co mi u současného krajského vedení hrozně chybí. Mám pocit, že poslední čtyři roky jsme zažívali jen jakousi „udržovačku“. Projekty, které minulé krajské vedení rozjelo, se dodělaly a odškrtly se. Ale že by současné krajské vedení přišlo s nějakou svou jasnou vizí, kam kraj posunout, tak to jsem neviděla v podstatě v žádné oblasti.

Některé dílčí drobné snahy tam byly, ale nebyly to kapky, které by udělaly moře, pokud bych se měla vyjádřit poeticky. Když máte dobrou politickou vizi, tak můžete změnit spoustu věcí, ať už se to týká životního prostředí, zdravotnictví nebo sociální politiky. Jsou to hrozně propojené oblasti. Já třeba vždycky v tomto závistivě koukám na Moravskoslezský kraj, který je nám dost podobný – je to také uhelný region, také má svá sociální specifika. Ale i třeba Královéhradecký kraj, který už je o několik levelů jinde – v obou krajích mají opravdu odborný vzdělaný personální aparát s jasnou vizí, kterému se podařilo dosáhnout konsenzu na úrovni všech klíčových aktérů a nyní dokážou velmi bedlivě sledovat různé dotační výzvy třeba i z evropských fondů a ty projekty pak efektivně realizovat. A toto musí nastavovat kraj, nikdo jiný k tomu páky nemá. Ale v Ústeckém kraji se to jednoduše neděje.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?

Například jsme založili Transformační centrum Ústeckého kraje, což je jeden ze strategických projektů právě v oblasti životního prostředí. Centrum by mělo vytipovávat výzvy z různých projektů, do kterých by pak Evropská unie finančně přispívala – v konečném důsledku by tyto projekty měly kraj posouvat dál v přechodu na takzvaný bezuhlíkový typ ekonomiky.

Součástí balíčků těchto projektů je například těžba lithia. To znamená, že tým lidí, který má pomáhat obnovovat životní prostředí na území kraje, vymyslel, že jeden z projektů, do kterého půjdou peníze, bude zas a znovu těžba. Asi z toho pak budou nějaké peníze, ale také pak zůstane vytěžená krajina a postižené životní prostředí.

Takže vám připadá, že nedostatek vize se promítá v tom, jak je v současné době vedené investování Fondu spravedlivé transformace?

To se mi zdá jako nejviditelnější případ. Dobře to ukazuje, jak nahlížíme na transformaci jako na celek. Mně přijde, že jsme v kraji moc nepochopili myšlenku, co má do regionů Spravedlivá transformace přinášet.

Na druhou stranu program Spravedlivé transformace Evropská rada oznámila na konci roku 2019 a na krajském zastupitelstvu se fond řeší víceméně od druhé poloviny roku 2020. V ústeckém zastupitelstvu máte od roku 2020 šest pirátských zastupitelů. Nemáte pocit, že za to, jak u nás Spravedlivá transformace probíhá, nesete odpovědnost i vy, ústečtí Piráti?

Ono to není tak, že by nám v jednu chvíli spadl do klína balíček projektů a my to jednoduše všechno „odmávali“. Během těch čtyř let se konkrétní projekty sypaly na stůl zastupitelům postupně. A co můžete dělat jako opoziční politik? Když to nebyl dobrý projekt, poukázali jsme na to a řekli jsme, že by se to nemělo dít. Řekli jsme, kde jsou chyby, které se tam staly, a hlasovali jsme proti. To maximum politického kapitálu, které jsme měli, jsme v danou chvíli využili.

Druhá věc je, že to nevidí krajské vedení, které má hlasovací většinu a které je u tvorby těchto projektů. Projekty Spravedlivé transformace vznikají v první instanci v rámci krajské rady, která je dává dohromady s odbornými institucemi, úředníky a bohužel i s lobbisty. Pak se to posouvá dál na stůl. Tam je třeba hledat primární politickou odpovědnost.

Kdybyste v roce 2020 fungovali v rámci krajské rady, tak jakou byste měli vizi pro Fond spravedlivé transformace?

S kolegy jsme si přáli, aby vznikla široká pracovní platforma. Zde by kromě politiků a třeba i průmyslu, který v tom chtě nechtě musí být zapojený, když už v našem kraji operuje, byly i občanské spolky, občanské iniciativy, odborové organizace a dotčené obce. Zkrátka by se u jednoho velkého kulatého stolu sešly všechny možné skupiny lidí, kterých se transformace může dotknout. A spolu bychom hledali nejen konsensuální řešení problémů, ale brainstormingem docházeli i k produkci nápadů, jak kraj posouvat dál.

Tuším, že v roce 2021 jsem napsala pro Deník Referendum článek o uhelné komisi. To byla pracovní platforma kraje, která měla tuto agendu jako jeden ze svých cílů. Když jsme nastoupili do krajského zastupitelstva, s hrůzou jsme zjistili, že jsou tam v podstatě zastoupeni pouze politici a průmysl. V tomto článku jsem dala na stůl nějakou svou vizi, jak to zpřístupnit a udělat z toho opravdu participativní demokratický proces, který na nikoho nezapomíná. A to se prostě nestalo.

Zároveň pro informování a zvyšování participace širší společnosti není nutné být v krajské radě. Máte v tomto smyslu čisté svědomí, že jste v rámci informování a zapojování aktérů ze strany veřejnosti do problematiky Spravedlivé transformace udělali jako Piráti dost?

Tak to jste mi úplně nahrála, protože v květnu náš europoslanec Mikuláš Peksa, který je také člen krajského sdružení v Ústeckém kraji, ve spolupráci s Deníkem u nás v Litoměřicích mluvil v kavárně s lidmi jenom o Spravedlivé transformaci. Také náš kolega Lukáš Blažej založil ekologický spolek Ústecké šrouby a sám se zapojuje do správních řízení týkajících se životního prostředí. On nejenže o tom informuje, ale sám je aktérem, který se to snaží zvrátit i z těch „nepolitických“, občanských pozic.

Lídrem naší kandidátky je Vít Rous, který je vystudovaný vodohospodář a jehož celý profesní život je zaměřený na navracení vody do krajiny. Sám je často zapojován do projektů a také o tom často mluví. Kdykoliv jsme vnímali, že se děje nějaký velký „průser” (jako například v rámci uhelné platformy), tak jsme na to vždy upozorňovali na naší facebookové stránce. Pokud otázka zněla, zda mám čisté svědomí v tom, že jsme dostatečně upozorňovali veřejnost, byť se nám to nepodařilo blokovat politicky, tak ano, mám.

V krajském zastupitelstvu jsme zůstali jako jediná opozice

V současnosti jste v krajském zastupitelstvu poměrně homogenní skupina, ať už se jedná o Víta Rouse, vás, Lukáše Ryšavého nebo Jiřího Baudise. Objeví se na vaší kandidátce například i někdo z řad Romů?

Děje se to. A udělali jsme to už před těmi čtyřmi roky, kdy lídr naší kandidátky byl Karel Karika, ústecký Rom, který vedl Dům svatého Materny. Karel Karika se dlouhodobě zasazuje o efektivnější, lepší a participativnější romskou integraci jednak na území města Ústí nad Labem, ale i v rámci kraje. I proto je on náš současný nominant v komisi pro sociální politiku. Takže jo, to by ani nebylo žádný novum, Karel Karika už s námi spolupracuje poslední čtyři roky.

Takže se snažíte, aby vaše kandidátka byla diverzitní a různorodá?

Určitě, to je ohromně důležité. My se i snažíme, aby kandidátní listina dobře pokrývala lidi, kteří pochází z celého kraje. Nechceme, aby žádný region, okres ani město v Ústeckém kraji nebyly zanedbané a nevyslyšené. Přestože sdílíme některá specifika napříč krajem, existují města se zcela unikátní zkušeností jako například Most nebo Bílina. Zkušenost z těchto měst v porovnání s Litoměřicemi nebo Kadaní je v mnohém zcela nesrovnatelná. Proto chceme, aby se zkušenosti z těchto obcí přenášely na krajskou úroveň.

Nakonec bych se chtěla zeptat, jak vidíte váš volební výhled. Výsledek minulých voleb do krajského zastupitelstva v Ústeckém kraji byl minimálně z mého pohledu dost neobvyklý, protože se do zastupitelstva dostalo na ústecké poměry poměrně dost liberálních zastupitelů včetně šesti Pirátů, sedmi kandidátů za Starosty a čtyř kandidátů za koalici Spojenci pro kraj. Očekáváte takto pozitivní výsledek i pro tyto volby, nebo máte, zvláště třeba s ohledem na uplynulé eurovolby, spíše obavy?

To je zajímavé, protože Starosty v Ústeckém kraji já například příliš jako liberální subjekt nevnímám. Každopádně nedokážu příliš oponovat tomu, jak často krajské volby popisují politologové, a tomu, že se jedná o jakési referendum o vládě. Určitě výsledku v roce 2020 mohlo i pomoci, že Piráti v parlamentu byli v opozici a měli trochu étos anti-establishmentu. To nyní nemáme. Na druhou stranu spoustu subjektů se do krajského zastupitelstva dostalo, přestože s parlamentními stranami nemají nic společného – například Lepší sever.

Hodně spoléhám na to, že jsme za poslední čtyři roky v zastupitelstvu nechali obrovské množství práce a energie. Když to řeknu pateticky, dělali jsme to se srdcem na dlani. Myslím, že jsme udělali maximum, co může konstruktivní opozice dělat. A řeknu ještě jednu důležitou věc – my jsme v zastupitelstvu zůstali v podstatě jako jediná opozice. Strany Lepší Sever a SPD se podle mě v podstatě celou dobu připravovaly na koalici. Ona SPD a ANO si notuje i na celostátní úrovni a na krajské úrovni to není jiné. O KSČM toho nemůžu mnoho říci, za nimi příliš práce vidět není. A klub Starostů a nezávislých byl složen z různých jmen, která byla vytipována ze silných osobností napříč krajem – ale hodnotově tito lidé spolu neměli vůbec nic společného. A po dvou a půl letech se v podstatě rozpadli. Tři zastupitele mají nezařazené a předseda jejich klubu Filip Ušák odešel úplně.

Takže v tuto chvíli jsme v krajském zastupitelstvu zůstali jako jediná opozice a myslím si, že v této roli jsme obstáli. Bude to něco, za co složíme účty občanům a občankám a budeme doufat, že to ocení.