Až o pětinu se dle dostupných údajů patrně budou muset redukovat počty autobusových spojů v Ústeckém kraji. Vzhledem k tomu, že se doprava objednává na rok dopředu, musíme počítat také s tím, že dojde k znatelnému propadu tržeb.
„Situace bude nejspíš podobná minulému roku, kdy kraj jako objednavatel zodpovídá za to, že na základě nouzového stavu vyhlášeného vládou smluvní dopravce nevybral tolik peněz na jízdném, a musí tak doplácet miliony korun za dopravu dopravcům a jiným krajům,“ upozorňuje Jiří Baudis, pirátský předseda Kontrolního výboru zastupitelstva Ústeckého kraje a garant programového bodu doprava. „Na vnitřní dopravu kraje doplácíme za rok 2020 přibližně 150 milionů Kč, jiným krajům to je 110 milionů.“
Nedoplatky a faktury
Krajské vedení se teď musí vypořádat s fakturami od sousedních krajů za nasmlouvané mezikrajské železniční spoje. Faktury, z nichž některé jsou již po splatnosti, dohromady znamenají zaplacení výše zmíněných 110 milionů Kč Ústeckým krajem. V dopravě se jedná o cca 350 milionů korun, které nebudou vloženy do rozpočtu, zároveň byly o 110 milionů navýšeny prostředky na pokrytí dluhu kraje, které si nárokují zasmluvněné dopravní společnosti z důvodů propadu tržeb na smluvních linkách mezi kraji.
Loňský vysoký nedoplatek vznikl tím, že z důvodů vládou vyhlášeného koronavirového lockdownu lidé méně cestovali a méně využívali služeb dopravců. Těm právě v určitém poměru náklady na provozování kraj finančně pokrývá. Ze smluv je patrné, že odpovědným za tyto linky a případnou ztrátu tržeb, je Ústecký kraj.
„Aktuálně je velkou záhadou, jakým způsobem budou financovány opravy krajských silnic, protože v rozpočtu tato položka není definována.“
Jiří Baudis
Ústecký kraj sice díky změnám v rozpočtovém určení daní získá finanční prostředky navíc, ale zároveň kvůli situaci s COVID budou tyto prostředky na výběru daní ve skutečnosti ještě sníženy. To se odrazí nejen v dopravě, ale také na financování příspěvkových organizací kraje. Kraj bude brát z rezerv příspěvkových organizací na krytí nákladů z rozpočtu, a zároveň získají příspěvkové organizace méně finančních prostředků oproti předchozím rokům a obdobím. Doprava je pak dalším odvětvím, které škrty postihnou, např. zmíněnými omezeními v počtu vlakových a autobusových spojů.
Rada kraje pověřila už vloni 1. náměstka hejtmana Kliku (LEPŠÍ SEVER) k jednání s bankovními institucemi za účelem zajištění finančního krytí případného schodku rozpočtu Ústeckého kraje na období 2021-2025. O možnost úvěr realizovat si řekla Rada kraje na prosincovém zastupitelstvu a tuto možnost dostala.
„Vypadá to, že kraj bude s velkou pravděpodobností sanovat výpadky plánovaným úvěrem ve výši 1,5 miliardy korun. Nemělo by se však stát standardem, aby při zvolení nové Rady kraje byly díry v rozpočtu lepeny úvěrem. V době koronavirové krize a lockdownu se to dá částečně pochopit, ale máme další potenciální nástroje, které by mohly tyto praktiky minimalizovat,“ dodává člen Finančního výboru a Komise investiční a majetkové Vladimír Vlach (Piráti).
Příspěvkovky bez příspěvků
Po rozpočtovém provizoriu bude rozpočet schvalovat krajské zastupitelstvo v pondělí 25. ledna. Marek Hrabáč (ANO), radní pro dopravu Ústeckého kraje, se vyjádřil pro Český rozhlas ve stylu, že když peníze nejsou, nedá se svítit a nebudou se objednávat služby. To je zajímavé hlavně z toho hlediska, že hejtman Schiller (ANO) ještě jako poslanec na podzim 2020 ve sněmovně nehlasoval pro mimořádné kompenzace krajům. I když si kraje skrz daňový balíček nakonec na nějaké mimořádné peníze přijdou, není to ale zdaleka tolik, aby to Ústecký kraj nějak pozitivně pocítil. Významně se sníží investice kraje, například do infrastruktury a zmíněných příspěvkových organizací, z nichž přibližně tři čtvrtiny tvoří vzdělávací a volnočasová zařízení a další významnou část domovy pro seniory.
„Kraj sice je státní instituce a nemůže zkrachovat nebo zmizet jako podnikatelé, kterým stát v krizi nepomůže nebo pomůže nedostatečně. Kraj je ale nějaký rámec zajišťující služby pro obyvatele a podmínky pro podnikatele, a teď se potýkáme se stamilionovými výpadky, které vznikly tím, že kraj jako státní instituce platí ušlé tržby – a tím vzniklé nadnáklady – (z větší části) státního dopravce kvůli státem nařízeným omezením. Za těchto okolností nám připadá logické stát znovu vybídnout, aby zvážil mnohem významnější kompenzační balíček pro kraje. Bez nich nebude moci pořádně plnit ani svou funkci údržbáře, natož se rozvíjet,“ uzavírá pirátský zastupitel Jiří Baudis.
Návrh rozpočtu počítá s redukcí ročního objemu výkonů veřejné dopravy o deset procent. Jde ale o omezení, které nastane až od července, prakticky tak dojde k seškrtání výkonů o pětinu. Kraj předpokládá, že takové omezení uspoří 6,5 % rozpočtu na veřejnou dopravu. Větší škrty čekají autobusy: o –12,9 % od července (z původní částky 855,8 milionu na 745,2 milionu korun). Na železnici pak dojde k ke škrtům o desetinu z 1,014 milirdy korun na 912,6 milionu korun.
Kraj se škrty v jízdních řádech dostává navíc do začarovaného kruhu: čím větší omezení budou, tím bude veřejná doprava pro lidi méně atraktivní a začnou jezdit auty. To bude znamenat výpadek v tržbách a další prohloubení ztrát z veřejné dopravy. Na to upozorňují v materiálu i úředníci odboru dopravy. „Ekonomický efekt takto velké redukce je ve skutečnosti sporný a celospolečenské dopady neumožněných cest do práce a do škol u jednotlivých obyvatel s touto teoretickou úsporou neumíme porovnat. Zde je třeba srovnat a znovu zvážit účel a důsledky úspor, kdy místo cca 10 % poklesu výkonů uspoříme jen asi 6,5 % financí a rok 2021 skončí kraj s dopravou redukovanou o 20 %,“ píše se v textu.
Citace dle ZDOPRAVY.CZ
Piráti udělají vše pro to, aby se škrty odrazily v omezování autobusové a vlakové dopravy co nejméně.
Trackbacky/pingbacky