Firmy, které (díky svěřenským fondům „nepřímo“) vlastní premiér Andrej Babiš, získávaly v letech 2016 až 2020 několikrát vyšší objem zakázek od krajů, v nichž vládl hejtman z hnutí ANO 2011. Dařilo se jim až trojnásobně lépe, než tomu bylo v krajích, kde byl hejtman z jiné strany. Ve středočeském kraji, jenž vedla Jaroslava Pokorná Jermanová, se částka vyšplhala až bezmála ke 106 milionům Kč. V průměru v ANO krajích získaly firmy na dotacích 34 milionů, v krajích bez hejtmana z ANO v průměru 11,5 milionu.

S analýzou, která tato zajímavá čísla odhaluje, přišel v minulém týdnu Hlídač státu. Hlídač státu vychází ze souhrnu objemu smluv firem Andreje Babiše, které za svou existenci získaly veřejné zakázky v celkové hodnotě přes 20 milionů korun. Zahrnuli tedy cca 30 nejvýdělečnějších firem Andreje Babiše a všechny zakázky, které kraje a jimi zřízené instituce těmto firmám zadaly.

Kraje nejvíce utrácely v oblastech zemědělství (firma KVARTO, pak například ZZN Polabí, AgroZZN a AGRI CS) a mediální prezentace (MAFRA). Prim hrála nejrůznější „ZZN“ – zemědělská družstva a celkový objem je vyšší než 338 milionů korun.

Z krajů, které politici ANO nevedli, si firmy z holdingu Agrofert nejvíce „oblíbil“ Pardubický, kde vládne hejtman za koaličního partnera premiérova hnutí, Martin Netolický z ČSSD. Netolický je ale na druhou stranu častým Babišovým kritikem.

„Je zajímavé sledovat tyto paralely, které v mnohém naznačují a jasně odhalují rizika prorůstání moci premiéra České republiky do všech pater politiky a české společnosti. Při tom všem využívá spojení síly politické, mediální a ekonomické,“ uvedl předseda kontrolního výboru Ústeckého kraje za Piráty, Jiří Baudis. „Samozřejmě víme, že v některých oblastech jsou firmy z holdingu Agrofert monopolní. Budeme ale bedlivě sledovat, nejsou-li systematicky v našem kraji zvýhodňovány před ostatními.“

Ústecký kraj bude v následudjících letech příjemcem finančních prostředků z fondu Evropské Unie. Just Transition Fund (Fond pro spravedlivou transformaci). Ten obsahuje prostředky na inovace a obnovu těžbou poznamenaných regionů, je v něm 15 miliard korun. Nedávno se objevily snahy využít část těchto peněz pro inovace ve firmě Lovochemie, která do holdingu Agrofert spadá, přestože jsou určeny především pro malé a střední podniky. V prospěch dotací pro Lovochemii lobboval například poslanec za ANO Jaroslav Bžoch. Lovosická chemička byla příjemcem podezřelých dotací i dříve, Evropská komise plán na inovaci ovšem označila za neinovativní. Peníze však mezitím Lovochemie získala od státu vedeného hnutím ANO. Vzhledem k tomu, že Evropská Unie tyto peníze státu neproplatí, měla by je Česká republika vymáhat zpět. Agrofert však trvá na tom, že v případě dotačního projektu nepochybil.

O Agrofertizaci České republiky a o možnostech, jak proti tomu bojovat, mluvil ve videokonferenci vloni Mikuláš Peksa