Hlasováním SPD, ČSSD, ANO a KSČM (většina se zdržela, někteří proti) neprošla novela horního zákona. Díky této novele by Ústecký kraj mohl na investice na svou obnovu získat 160 až 180 milionů Kč ročně jako kompenzaci škod spojených s těžbou hnědého uhlí.
„Poplatky za těžbu nejsou při stamiliardových výdajích státního rozpočtu nic zásadního, naopak zásadní to je v rozpočtech těžbou postižených krajů. Není náhodou, že návrh nejvíc narazil u podnikatelských projektů ANO a SPD a u KSČM – v jejich zájmu není rozhodování o využití veřejných peněz co nejvíce lidem přiblížit, ale naopak co nejvíce vzdálit a peníze ideálně nalít do svých klientelistických struktur,“ komentoval hlasování o senátním návrhu poslanec František Navrkal (Piráti).
V rozpravě o novele zákona vystoupila za ANO2011 poslankyně Procházková nebo ministr životního prostředí Richard Brabec. Poslankyně Procházková neférově zatáhla do projednávání lokální spory v Karlovarském kraji, když vyjádřila obavu, že by peníze mohly být využity třeba na platy uvolněných radních. Rovněž uvedla, že pokud se budou kraje takovýmto způsobem odškodňovat kvůli těžbě uhlí, mohou se ozvat také kraje, které z např. pěstují víno a mohly by chtít za to peníze z daní. Sama poslankyně Procházková je z Karlovarského kraje, který by byl kromě Ústeckého také příjemcem peněz.
Nevole poslanců za ANO, SPD, ČSSD a KSČM se také nesla v duchu, že takováto malá podpora pro postižené kraje je nedostatečná. Lamentováním nad výší pomoci se problém v krajích poznamenaných těžbou uhlí nijak nevyřeší. Je jasné, že musíme přistoupit k systémovým řešením a stát musí podporovat Ústecký kraj a další kraje s podobnými obtížemi programově. Novela hornického zákona byla ovšem signálem, že v současné době (kdy tyto regiony řeší více než jinde díry v rozpočtu kvůli koronaviru) si stát problém uvědomuje.
Z těžby hnědého uhlí zůstává 33 % v obcích, odkud toto uhlí pochází. V senátním pozměňovacím návrhu šlo o změny poměru úhrady za vytěžený nerost, 67% chodí do státního rozpočtu. Nově by se prostředky rozdělily způsobem 33 % pro obce, 37 % pro kraje, které tato těžba zatěžuje, a 30 % by nadále končilo ve státním rozpočtu. Kraje by tak napřímo z peněz za suroviny mohly hradit projekty na svou obnovu a rozvoj. Dle odhadu by to pro Ústecký kraj znamenalo kolem zmíněných 180 milionů Kč.
„Je úplně tristní, že finance z těžby surovin nejdou jako přímé prostředky samotnému těžbou postiženému kraji, neboť s negativními externalitami a následky se musí potýkat lidé, kteří v daných regionech žijí. Dobýváním surovin trpí také infrastruktura (ve správě kraje), doprava, životní prostředí a zdraví lidí nehledě na fakt, že všechny tyto regiony jsou v mnoha ohledech na chvostu životní úrovně obyvatel ČR,“ uvedl Jiří Baudis (Piráti), krajský zastupitel v Ústeckém kraji.
To koresponduje také s faktem, že v Ústeckém a Karlovarském kraji je nejnižší předpokládaný věk dožití obyvatel a nejnižší úroveň vzdělání obyvatelstva. Uvědomujeme si, že se nacházíme v hluboké krizi, jíž je třeba řešit komplexně. Roční příspěvek na sanování některých problémů, s nimiž se potýká krajská samospráva a potažmo lidé v kraji žijící, mohl být ovšem velmi užitečným prostředkem – spolu s dalšími programy a využíváním balíčku Fondu pro spravedlivou transformaci. Investice a peníze jsou potřeba okamžitě, na opravy silnic, dopravu obecně a další klíčovou infrastrukturu v kraji nezbývají prostředky.
„Ústecký kraj potřebuje investice a dotace, aby se mohl strukturálně zvednout, a každá koruna pomůže. Obzvlášť při takové díře v rozpočtu, jakou napáchal koronavirus,“ dodává krajská zastupitelka Kateřina Stojanová. „Pro vládu jsou zřejmě socioekonomické problémy těžbou poznamenaných krajů, kterým se peníze z těžby dostanou v rámci přerozdělování, spíše k smíchu. A nedůvěřuje zvoleným zástupcům samospráv, vč. hejtmana z hnutí ANO v Ústeckém kraji. Opět další důkaz, že provázání vlády a hejtmanství jedním hnutím vůbec nic neznamená.“
Finanční paralela na závěr: 163 milionů Kč zaplatila Česká republika koncernu Agrofert na dotacích, když tyto peníze odmítla vyplatit Evropská Unie, nikdy se o tom nehlasovalo a nikoho nezajímá, jestli si části těchto prostředků nevyplatili vrcholní manažeři dotovaných podniků.
Zdroj: Lidovky.cz
Nejnovější komentáře