ROZHOVOR – PŘEPIS ONLINE VIDEOSTREAMU
Dneska je mým hostem Lukáš Ryšavý, krajský zastupitel z Mostu, kterému můžete po celý průběh tohoto vysílání pokládat otázky.
Můžeš nám krátce něco o sobě říct?
Jak už jsi říkal, jmenuji se Lukáš Ryšavý, je mi 23 let. Pocházím a bydlím v Mostě. Jsem nově krajským zastupitelem, dá se říct služebně nejmladším, protože jsem nastoupil až jako náhrada za Karla Kariku, který odstoupil z toho důvodu, že se stal místostarostou na obvodě v Ústí nad Labem. Po volbách jsem byl první náhradník a v průběhu jsem takto nastoupil. Jak už jsem hovořil o tom, že jsem služebně nejmladším, tak jsem zároveň druhým nejmladším zastupitelem co se věku týče. Druhým po kolegyni z klubu katce stojanové a co bych ještě pohovořil. V současné době studuji územní plánování na FŽP ČZU v Praze. Za současných podmínek se dá říci, že to spíše studuji z Mostu. Jinak při zastupitelstvu jsem členem výboru pro kulturu a památkovou péči.
Jak se to stane, když tvůj obor je územní plánování, když na kraji se zabýváš památkovou péčí a kulturou a jak to spolu souvisí.
Tyto dvě oblasti spolu souvisí hodně, řekl bych. Architektura, urbanismus, územní plánování, jedno bez druhého nemůže být. Můj zájem o architekturu, zejména ze druhé poloviny 20. Století byla i jedna z cest, která mě přivedla k tomu zájmu o veřejné dění. Dávno předtím, než jsem byl zastupitelem nebo u Pirátu jsem sledoval komunální i krajské dění v oblasti kultury a památkové péče. Takže povědomí o těch různých výběrových řízeních a změn na postech ředitelů v krajských příspěvkových organizacích jsem měl.
Jak člověka napadne kandidovat do kraje? Příliš lidí kraj nezajímá v porovnání s komunálem či celostátem.
Nízký zájem o krajskou politiku se projevu na nízké účasti. Jsem celkem optimista a věřím, že větší zájem o celostátní politiku do jisté míry pramení z toho, co média prezentují lidem. Zároveň si myslím, že větší zájem o komunální politiku souvisí s tím, že lidé tyto věci vnímají ze svého každodenního života, aniž by nějak aktivěji sledovali politické dění. U krajské politiky je problém, že lidé kolikrát neví, co je náplní krajské politiky. To si myslím, že je i jeden z úkolů, co bychom měli napravit. V podobě aktivnější komunikace s voliči, streamy a aktivnější komunikací, sdílením informací, co kraj dělá můžeme přiblížit chod a funkce a třeba vyvolat větší zájem, který se promítne do toho, že začnou chodit více k volbám.
Vždycky jsem kladl hlavní důraz na komunální a krajskou politiku, tam leží můj zájem. V blízké době určitě nechci kandidovat jinde než v komunále v Mostě či na kraj. Je tu aspekt, že tady bydlím, do budoucna plánuji bydlet, z Mostu se spíše nepřestěhuji a tu politiku beru jako jeden z účinných nástrojů, jak měnit věci v okolí. Spolu s aktivismem jsou to dva přístupy, kdy já měl blíže spíše k té politice. Poté, co jsem projevil zájem kandidovat, jsem dostal důvěru kolegů v primárkách a pak jsem se stal zastupitelem.
Co je podle tebe nejvíc, co může ten kraj dělat? Řešili jsme, že lidi neví, co vlastně dělá.
Tohle je ten mylný dojem, že kraje vlastně nic nedělají. V gesci krajů je školství, doprava, zdravotnictví. To jsou věci, které využíváme každý den, aniž bychom kolikrát věděli, že je to v kompetenci kraje. S tím je spojen i ten úkol edukovat veřejnost.
Ke kultuře a památkové péči, lidi vnímají, že v těch městech jsou galerie, muzea, ale už neví, že některé z nich jsou příspěvkové organizace kraje. Kdybychom se v Mostě na ulici zeptali, jestli vědí, že muzeum spravuje kraj a ne obec či ministerstvo kultury, vsadil bych na to, že většina tuto informaci nebude mít. Tady je ta naše role edukovat veřejnost.
Kam by měl podle tebe kraj směřovat?
Myslím si, že jeden z těch úkolů je ten kraj více otevřít a přiblížit lidem. Lepší komunikací, vytvoření více user friendly v prostředí stránek krajského úřadu například. Vzbudit větší zájem a umožnit větší participaci na věcech veřejných.
Co je tvůj osobní cíl? Jsi zastupitel, člen výboru pro kulturu a památkovou péči. Čeho bys chtěl za ty 4 roky dosáhnout?
Rovnou to vstáhnu více k té kultuře a památkové péči. Obecně je problém s kulturou, že když se musí škrtat, kultura je první na řadě. Ve společnosti je zakořeněný ten názor, že kultura je zbytkový resort, co je nesmysl. Jeden z cílů je tedy zajistit více financí pro kulturu. Logicky, každý politik hájí zájmy svých gescí, kdy je to o umění kompromisu ve finále. Myslím si, že máme deficit v organizaci výběrových řízení, kdy se z postů ředitelů příspěvkových organizací stávaly politické trafiky. Obecně ten proces výběrových řízení a komisí je něco, na co bych se chtěl zaměřit. Nemusíme vymýšlet kolo, můžeme se podívat do sousedního Německa a pouze okopírovat ten model. Odborníky vybraný nejvhodnější management nám pak samozřejmě přinese i ty funkce, které by ty kulturní organizace měly jako společnosti a občanům přinášet.
Teď jsi dal zároveň odpověď na otázku, která nám přistála v komentářích od Zuzany Petrůvové: “Na co se chceš v rámci Výboru pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Ústeckého kraje zabývat? Je něco konkrétního, co bys chtěl během svého funkčního období ve výboru změnit/zlepšit?
Máme tu ještě další dotaz: Ahoj, chtěla bych se zeptat jak se stavíš k ochraně uměleckých děl které pocházejí z minulého století a nacházejí se v Mostě, Chomutově atd. osobně nesouhlasím s tím jak je o ně “pečováno”. Svou budoucnost vidím právě v sektoru památkové péče, proto mě to zajímá.
Na toto téma bychom se mohli bavit dlouhou dobu. Vezmu to od začátku, kde si myslím, že je problém a v čem ta moje generace může přinést změnu. Pokud hovoříme o uměleckých realizacích z druhé poloviny 20 století, jsou mnozí lidé stále zatíženi těmi negativními zkušenostmi s bývalým režimem. V Československu byl státní zákon, který určoval dát určité procento ze zakázek na výtvarné realizace vybrané odbornými komisemi, i proto máme třeba v Mostě nebo Chomutově tolik kvalitních děl ve veřejném prostoru. Ta kvalita je oproti mnohým ze současných realizací převyšující. Technický stav je problém, nejsou vynakládány velké prostředky na údržbu či opravu. Tady by mohl kraj pomoci ve formě dotačních programů. Pokud to vztáhneme přímo na Most, tak kdyby se ušetřilo za pořádání sochařských sympozií v mostě a některé sochy nevznikly, vůbec nic by se podle mě nestalo a tyto finance by mohly být využity právě na restaurování či opravy již existujících děl.
Do budoucna generace lidí zatížených minulým režimem bude pomalu odcházet a zůstanou ve společnosti lidé, kteří už na architekturu či umělecká díla z daného období budou schopni nahíležet bez zatížení tehdejším režimem. Naopak si myslím, že mnohem větší zátěží pro nás budou devadesátá léta a neoptimální změny s tím spjaté.
Je něco v Mostě nebo Chomutově nad čím si řekneš, že to je hnus? Nebo to bereš jako něco, co přišlo s tou dobou. Existuje nějaká obecná estetika?
Budovy jako Transgas nebo krajský úřad jsou pro mnoho lidí kontroverzní. CO mně rve oči nejvíc je zůsob, jakým způsobem zateplujeme panelové domy. Jedná se o architekturu, se kterou neumíme moc dobře pracovat. V Ústeckém kraji těch modernistických sídlišť máme relativně hodně a dneska je to docela vizuální problém. Do budoucna si myslím, že až se na to za padesát let podíváme, tak nám tyhle barevné fasády budou připadat úsměvné a můžeme to považovat za zajímavou zkušenost.
A jak jsem hovořil o těch sochařských sympoziích v Mostě, tak ta nám dala mnoho soch do veřejného prostoru, která by v něm být nemusela nebo dokonce ani neměla. Ale to jsou kroky, které nemůžeme považovat za nevratné.
Mohl bys nám popovídat, jak to na krajském úřadě chodí, jaká je práce ve výboru, jaká je finanční situace…
Ve výboru je nás myslím 15 napříč politickým spektrem. Doposud jsme měli jedno jednání, kdy jsem se zabývali plánem práce a statutem výboru. Práci a spolupráci ve výboru musím hodnotit pozitivně, panuje shoda na podfinancování kultury. Přijímali jsme usnesení s doporučením radě navýšit alokované finance v krajských dotačních programech, což se v již schváleném rozpočtu neprojevilo. Zde je myslím potřeba finanční podpory a věřím, že se nám to povede přehodnotit a přijmou rozpočtová opatření a navýšit finance pro kulturu.
Dále jsou výborem pořádány výjezdy do jednotlivých příspěvkových organizací, kdy jsme byli předsedou a místopředsedou přizvání. JE to dobrá zkušenost nad rámec toho běžného jednání. Přímá zkušenost z návštěv je také zdrojem dalších informací, které by nám měly pomáhat lépe rozhodovat. Můžeme říct, že jsme teď v nějaké fázi mapování problémů, kdy bude následovat práce na řešeních, jak situaci zlepšit.
Máme zde další dotaz: Zdar Luky, jak jsi spokojen s prací náměstka Řeháka?
S náměstkem Řehákem či Spojenci celkově máme na hodně kulturních otázek podobný pohled. Otázka je, co vše se povede realizovat. Náměstek Řehák má samozřejmě trošku silnější roli než máme my v opozici. Každopádně věřím, že se nám při dobré spolupráci povede prosazovat i věci z opozice, které jsme měli ve svém programu. Na nějaké celkové hodnocení bude určitě prostor, až uplyne nějaké čas.
Další dotaz je: Zmiňuješ panelové domy – od jejich výstavby se vědělo, že je životnost těchto staveb časově omezena, zároveň je asi nemůžeme opravovat donekonečna. Za nějakou dobu vyvstane otázka, jak paneláky nahradit a zabezpečit tak bydlení budoucím generacím. Přemýšlel jsi nad případnými řešeními bytové krize, která může případně nastat?
Tady bych nebyl takový pesimista v tom, že by v dohledné době měly být panelové domy neobyvatelné. Pokud podléhají základní údržbě, věřím, že poslouží ještě dalším generacím. Jsou tam samozřejmě deficity ve využívání například plochých střech, které je třeba napravit. K tomu se váže nešvar, kdy například místo zelených střech dáváme na paneláky sedlové střechy, které na danou architekturu nemají příliš vazbu.
V současné době velká masa lidí bydlí na sídlištích, které v době svého vzniku představovaly nějaké dostupné bydlení. To je něco, co se v současné době úplně neděje. Například v Praze developerská výstavba příliš nepomáhá ve věci bytové krize. Samozřejmě je rozdíl mezi prahou a Ústeckým krajem. Ústecký kraj se postupně vylidňuje. Tady naopak budeme řešit problém rozsáhlosti našich měst. Pro nějaký běžný chod by samozřejmě bylo leppší města konsolidovat a zahušťovat. Věřím, že spíše budeme řešit problém s izolacemi, které příliš dlouho nevydrží než konstrukcemi jako takovými u panelových domů.
Krize bydlení tady asi nebude v nedostatku. Pokud řekneme že sídliště ze své podstaty generují nějaké negativní jevy, tak stejné negativní jevy budou generovat ta “plochá sídliště” v podobě výstavby satelitů, které provádíme.
Máme další dotaz: Jak to vidíš s ředitelem muzea v Teplicích?
V tomhle můžeme pochválit náměstka řeháka nebo radu jako celek, kdy bývalý ředitel Matouš byl již odvolán.
Další dotaz: Již několik let se táhne spor o Pamětní síń E. Filly na Peruci. Vyhrotila to bývalá ředitelka Galerie BR Louny a soudí se. Budete i vy pokračovat v soudu, nebo věc budete řešit dialogem.
O tomto problému víme. V současné době nedokážu odpovědět, ale spolu s novými informacemi a dalším postupem budu reportovat.
Plánujete nějak řešit vizuální smog, který zasahuje do architektury? Pokud ano, jakou cestou?
Vždy je dobré, když kraj nebo obec začne u svého majetku. Pak jsou možné postupy v oblasti územního plánování v podobě regulačních plánu, kdy je možné regulovat reklamu a její podobu. Regulační plány bohužel nejsou v České republice příliš uplatňovány. Vznikají celkem zdařilé manuály, jak pracovat s reklamou a jak krotit vizuální smog. Inspirace tedy je. Dalším nástrojem jsou možné dotační programy, které mohou motivovat soukromníky k úpravám vlastního vizuálu v souladu s postupy v manuálech.
Pokud se bavíme o budově krajského úřadu, na fasádě se rovněž nachází několik reklamních poutačů. Ten největší je samozřejmě umístěn z důvodu, aby zakrýval reliéf srpu a kladiva.
Věřím, že tato otázka bude diskutována v ramci avizovaného záměru odstranit symbolu srpu a kladiva z fasády krajského úřadu. Myslím si, že vizuální smog na budově úřadu je stejný nebo větší prohřešek a pokud se otevře diskuze, měla by řešit věc komplexně. Mluví se o tom, že by srp a kladivo mělo nahradit logo ústeckého kraje. Za vhodné bych považoval vypsání umělecko-architektonické soutěže na podobu náhrady srpu a kladiva či dopracování nějaké současné vrstvy. Věřím, že nedojde k odstranění travertinových obkladů, které by pouze nahradila plachta s logem.
Poslední otázkou je: Jaký máš názor na očkování?
Osobně se očkovat nechám. Myslím si, že dokud nedokážeme proočkovat společnost, problém se nebude dát vyřešit. V tomhle je pro mě kolektivní imunita či bezpečnost nadřazenější nad nějakými argumenty o svobodě jednotlivce.
Trackbacky/pingbacky