Minulý čtvrtek odpoledne jsme se sešli s kolegy z finančního výboru ve velkém sále Žatecké radnice k dalšímu jednání. Hlavním bodem programu bylo seznámení se s plánem investic na rok 2023, který již byl v mezičase schválen zastupitelstvem (zde) a zejména seznámení se s investičními prioritami nově zvoleného vedení města.
Paní ing. Mazánková, vedoucí odboru rozvoje města, nás tímto plánem provedla. Plán investic vzešel z jednání minirozpočtových výborů zastupitelstva, které se konaly během loňského léta, v mnohém tedy obráží priority minulého vedení města. Žatec má poměrně velké investiční ambice, celková výše plánovaných investic dosahuje výše 524 miliónů Kč. Spuštění mnoha z plánovaných investičních akcí je podmíněno získáním odpovídající dotace a získáním potřebných povolení, jakmile bude bude investice připravená k realizaci a budou pro ní zajištěné potřebné peníze, tak se zahrne do rozpočtu města. Z celkové plánované výše investic nejvíce peněz půjde na již rozjeté investiční akce (zejména pak na výstavbu Robotického a polyfunkčního komunitního centra v klášteře Kapucínů (96 miliónů korun včetně vybavení), či rekonstrukci Papíren na městský archív a kuželnu (66 miliónů korun). Dalšími významnými položkami jsou: výstavba sportoviště u ZŠ Jižní (50 miliónů korun), výstavba kanalizace v Bezděkově (49 miliónů korun), plánované rekonstrukce komunikací (ulice Volyňských Čechů, Studentská, Svatopluka Čecha, Otakara Březiny (43 miliónů korun), stavba budovy restaurace a zázemí FK Slavoj Žatec (42 miliónů korun) a výstavba víceúčelové sportovní haly (24 miliónů korun). Jak je vidět, tak Žatec sportovcům opravdu přeje. Nicméně vzhledem k neustálému růstu cen stavebních materiálů a prací je zřejmé, že skutečné výdaje investice budou v mnoha případech vyšší. Z mého pohledu obsahuje schválený investiční plán jen málo investic, které by byly skutečně strategické, v převážné míře jde o investice „udržovacího“ charakteru, mnohdy reagující na havarijní stavy budov zejména mateřských a základních škol. Do budoucna je třeba se chovat tak, aby se těmto havarijním stavům předcházelo a to včasnými investicemi do údržby a oprav. Na druhou stranu je třeba pochválit zaměstnance městského úřadu, kteří jsou dlouhodobě velmi úspěšní v zajišťování financování potřebných investic přes nejrůznější dotační tituly.
Hostem našeho jednání byl také pan starosta, který nás stručně seznámil s investičními prioritami města, více času jsme věnovali chystané rozsáhlé výměně veřejného osvětlení za mnohem úspornější LED lampy, jejichž svit lze pružně centrálně regulovat. Lampy na méně frekventovaných komunikacích budou osazeny prostorovými čidly reagujícími na pohyb chodců či cyklistů a tak pružně měnící intenzitu svitu. Blýská se tedy na u nás na lepší časy, vypadá to, že budeme mít ve městě skutečně moderní a úsporné veřejné osvětlení. Dotkli jsme se také problematiky zvyšování energetické nezávislosti města a možných aktivit v oblasti komunitní energetiky, včetně záměru výstavby městské fotovoltaické elektrárny.
Pan starosta Laibl nás vyzval k přemýšlení nad možnými úsporami v provozu města či nad zvýšením jeho příjmů, na což jsem reagoval poznámkou o možném zvýšení příjmů z parkování změnou parkovacího režimu v celé městské památkové rezervaci. Vzorem nám může být například Rakovník, jehož roční příjmy z parkování jsou zhruba o 5 milionů korun vyšší než příjmy z parkování v Žatci. Pan starosta zmínil, že problém z parkování bude zastupitelstvo ve spolupráci s městským úřadem řešit. Jak říká klasik – možnosti tu jsou.
Na přetřes přišla také nedávná nabídka majitelů kulturního domu Moskva na jeho odkup do majetku města. Tato nabídka vzbudila mezi zastupiteli i mezi členy finančního výboru velmi rozporuplné reakce, můj názor je, že Žatec by si zasloužil kulturní dům a pořádné moderní kino. Ve srovnání s městy v našem okolí velmi zaostáváme v této základní občanské vybavenosti. Potřeba polyfunkčního kulturního zařízení je o to více aktuálnější, že městské divadlo se bude muset v dohledné době uzavřít z důvodu plánované zásadní rekonstrukce. Celý areál v Podměstí, Zlatý Chmel a Kulturní dům Moskva, si zasluhuje naši pozornosti, zoufale volá po rekonstrukci a rehabilitaci tohoto veřejného prostoru. Moskva je po architektonické stránce velmi vydařeným příkladem architektonického brutalismu a má tak potenciál se stát, po nutné úpravě okolí, další turistickou atrakcí našeho města. Co myslíte, mělo by město do této akce jít? Nebo tu chceme mít další tržnici, jako dnes máme v Lučanu v prostoru bývalého kina a dívat se tak na další oběť nepovedené privatizace v našem městě?
Během jednání jsme také zvažovali výhodnost využívání financování z přiznaného úvěrového rámce, investiční úvěr je úročen velmi příznivou úrokovou sazbou, město by pak vlastní prostředky výhodněji ukládat na krátkodobé vkladové účty. Osobně se mi tento postup příliš nezamlouvá, kamenem úrazu v těchto případech je vždy kvalita a účelnost takto financovaných investic. Mělo by jít o investice skutečně rozvojového charakteru, výrazně zvyšující potenciál města a kvalitu života v něm. Každý úvěr se totiž jednou bude muset splatit a je dost možné, že nás peníze nutné na splátky budou bolet.
Ke konci jednání jsem opět požádal o zajištění zveřejnění zápisu z jednání finančního výboru na webové stránce města (zasedání výboru jsou ze zákona přístupné veřejnosti, poslední zveřejněné zápisy jsou z roku 2016), na což se mi dostalo odpovědi, že podle paní tajemnice přísluší takové rozhodnutí přísluší Radě města a Rada o něm bude v dohledné době jednat. Očekávám, že postupem času dodáme našemu jednání více štábní kultury (hlasování o programu či ověřiteli zápisu, forma zápisu) a že výstup z našeho jednání bude přístupný veřejnosti. V této snaze nepolevím.